Bývalý správní okres, nyní územní obvod Města Ústí nad Labem, má střed přibližně na soutoku řek Labe a Bíliny. Od něj 5 km severovýchodně na řece Labi se nachází nejníže položené plochy jen 140 metrů nad hladinou moře.
Prudké skalnaté srázy, kterými si největší česká řeka prorazila cestu vulkanickým Českým středohořím, prudce stoupají k nejvyšším vrcholům do úrovně 700 m.n.m. jen několik kilometrů od řeky. Rovinatá část Mostecké pánve, která končí na západní hranici krajského města, mírně stoupá podél Jedlové hory až k toku Jílovského potoka a odděluje České středohoří od masivu Krušných hor. Ty prudce stoupají severně k hřebeni ve výškách nad 700 m.n.m.Ve střední Evropě je jen málo území, kde na tak malé ploše příroda nabízí rozmanité podmínky k výskytu pestré škály živočichů i druhů, které jsou zvěří.
Dálnice D8 rozděluje území a vymezuje volný pohyb zvěře pouze na tunely, estakády a přes umělé přechody.
Ústecko jako významná křižovatka vodní, železniční a silniční dopravy a nalezištěm uhlí i kameniva je od 18-tého století jednou z nejvýznamnějších průmyslových oblastí České republiky. Navazující bytové komplexy a v poslední době další areály výrobních i distribučních objektů pokryly údolní části okresu, kde je chov zvěře omezen. Nejen v době nouze se přes časté rušení vyskytuje i spárkatá zvěř na nehonebních plochách uvnitř obestavěného prostoru.
Z celkové plochy 40 445 ha okresu je pouze 29 636 ha plochou honební. Značná část z téměř 95-tisíc obyvatel města míří ve volném čase do lesů a turisticky zajímavých míst v blízkém okolí. Zvěř kromě stresu z predátorů a dopravy je omezována v denním pohybu z krytin za potravou pěšími, houbaři, ale i cyklisty a motocyklisty mimo turistické trasy. Spárkatá zvěř se stala zvěří noční.
Z hlediska produkce nyní je hlavní zvěří prase divoké. Na celém území se vyskytuje zvěř srnčí, zajíc, liška, jezevec a lasicovité šelmy. Koroptev vyhynula, bažantí zvěř přežívá jen řídce v pánvi. Naopak jelení zvěř kromě Krušných hor se vyskytuje trvale i v lesích Českého středohoří, kde se v posledních letech významně zvýšil také stav daňčí zvěře. Početnost i kvalita mufloní zvěře zde naopak výrazně poklesla.
Více o zvěři a lovu od roku 1960 na území okresu umisťujeme do samostatné složky webu.
Okresní myslivecký spolek v Ústí nad Labem je pobočným spolkem Českomoravské myslivecké jednoty, největší myslivecké organizace v ČR. Na území, které bylo i v minulých stoletích známé lovcům a myslivcům, spolek navazuje na tradice místních spolků. Pro příklad uvádíme znak okresního spolku datovaný v den ukončení 2. světové války s motivem jedinečných architektonických prvků Labského údolí.
Z významných úspěchů chovu zvěře připomínáme svého času nejkvalitnější populaci mufloní zvěře na Chvalovsku, kterou proslavil mezi myslivci beran ulovený kolegou Podolským v roce 1956. Současnou kvalitu populací zvěře spolek prezentuje na pravidelných přehlídkách trofejí, které pořádá v posledních deseti letech v prostorech zámku v Libouchci.
Pro popularizaci myslivosti mezi laickou veřejností spolek pořádá Myslivecké dny ve Skanzenu v Zubrnicích, Vánoční myslivecké troubení v Muzeu města Ústí nad Labem a podporuje myslivecké spolky při pořádání dětských dnů, plesů a dalších akcí v obcích. Okresní myslivecký spolek sdružuje v posledních letech přibližně 200 členů a pořádá ve své budově v Trmicích kurzy pro budoucí myslivce i myslivecké hospodáře, semináře a porady mysliveckých hospodářů.
